Vánoce

Recept - Datlové pusinky

21. prosince 2010 v 9:49 | ÁjInKa :]
Z bílků vyšleháme tuhý sníh. Poté jej přendáme do vodní lázně, doplníme cukr a šleháme do hladka. Do vychladlé hmoty vmícháme ořechy, mandle, a citrónovou šťávu.
Vše řádně promícháme a na plech tvoříme pusinky, které sušíme v předem vyhřáté troubě na 110 °C po dobu asi 60 minut.

Ingredience:
280 g moučkového cukru
50 g nakrájených lískových oříšků
50 g nakrájených vlašských ořechů
50 g nakrájených mandlí
100 g na nudličky nakrájených datlí
4 bílky
šťáva z jednoho citrónu
http://img.mimibazar.sk/h/bs/10/071226/21/l13807.jpg

Kopíruj pouze se zdrojem!

Vánoční Komix

14. listopadu 2010 v 11:35 | ÁjInKa :]

Kopíruj pouze se zdrojem!

Pranostiky na Vánoce

14. listopadu 2010 v 11:35 | ÁjInKa :]
24. 12.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží. 25. 12.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
Na Boží narození o komáří zívnutí.
Na Boží narození o bleší převalení.
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny. 26. 12.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí. 28.12.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Je-li na Mláďátka mlha od Lysé Hory, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.31. 12.
O Silvestru papeži snížek si už poleží.
Jak byl celý rok voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Na Silvestra-li vítr a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti. 1 .1.
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Na Nový rok o slepičí krok.
Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních. Tři králové Na Tři krále mrzne stále. Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno. Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí. Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice. Na Tři krále o krok dále. Vánoce
Lepší vánoce třeskuté, než-li tekuté.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Tmavé Vánoce - světlé stodoly.

Kopíruj pouze se zdrojem!

Vánoční pozadí na blog

14. listopadu 2010 v 11:33 | ÁjInKa :]

Základní informace o Vánocíh

14. listopadu 2010 v 11:32 | ÁjInKa :]
Proč se Vánoce slaví?
Pro křesťany jde jednoznačně o oslavu narození Ježíše, pravého člověka a pravého Syna Božího, slaví tajemství vtělení.
Pohané mohou samozřejmě také oslavovat narození Ježíše, ale spíše Vánoce chápou jako svátky lásky a přátelství.

Kdy se Vánoce slaví?
Ačkoli je Ježíš jedna z nejznámějších historických postav, nikdo přesně neví, kdy se narodil. Došlo k tomu, že se na různých místech slavilo v jiný čas. Na křesťanském východě se s oslavou začalo 6.ledna, zatímco na křesťanském západě již 25.prosince.
Příchod božího syna se začal slavit již ve 4. století.

Vánoce v cizích jazycích

11. listopadu 2010 v 15:34 | ÁjInKa :]
Anglicky: Christmas
Arabsky: id al-milad
Dánsky: jul
Esperanto: Kristnasko
Finsky: joulu
Francouzsky: Noel
Hebrejsky: chagamolad hanotsri
Holandsky: Kerstmis
Chorvatsky: Bozic
Indonésky: Hari Natal
Italsky: Natale
Japonsky: kurisumasu [krismas]
Maďarsky: karácsony
Německy: Weihnachten
Norsky: jul
Polsky: Boze Narodzenie
Portugalsky: natal
Rumunsky: Graciun
Rusky: raždestvó
Řecky: Christouyenna
Španělsky: Navidad
Švédsky: jul
Turecky: Noel

Kopíruj pouze se zdrojem!

Vánoční oddělovače

11. listopadu 2010 v 15:33 | ÁjInKa :]
Obrázky - Vánoční ozdoby: 3
Obrázky - Vánoční ozdoby: 8

Vánoce

11. listopadu 2010 v 15:31 | ÁjInKa :]
Vánoce jsou svátky nerozlučně spojené s křesťanskou civilizací. Jsou oslavou narození Ježíše Krista - příchodu Spasitele. Slovo "Vánoce" pochází z německého "Weihnachten" wīha - (světit) a Nacht (noc) - svaté noci.
Původ slavení Vánoc můžeme hledat ale i v pohanství. Pohané totiž věřili, že jejich bůh Slunce se každým rokem znovu narodí. A za dobu zrození boha Slunce považovali právě noc z 24. na 25. prosince. Všimli si, že slunce po této noci začíná na obzoru stoupat každý den výš a výš. Pro ně tajemný úkaz si proto vysvětlovali jako růst nově narozeného slunečního dítěte. Noc z 24. prosince proto považovali za svatou noc.
V křesťanském světě se od 4. století slaví 25. prosince jako den Ježíšova narození. Je ale třeba zmínit, že na tomto datu neexistuje shoda, některé prameny uvádí jako datum Kristova narození 6. leden, podle jiných výpočtů se narodil až na jaře: 28. března, 2. dubna, 19. či 20. dubna. Prakticky však na přesném datu v podstatě nezáleželo. Církev byla totiž zajedno v tom, že přesné datum není známo.
Datum 25. prosince má s největší pravděpodobností původ v oslavě Velikonoc. Prostým výpočtem si pomohl např. spis De solsticiis et aequinocibus z poloviny 4. století, který klade datum Velikonoc k 25. březnu. Zároveň je toto datum ztotožněno s datem Kristova vtělení (početí). Připočteme-li devět měsíců, dostaneme se k datu 25. prosince.
Předzvěstí samotných Vánoc je Advent (z latinského slova "adventus" nebo-li příchod). Advent je čtyřtýdenní předvánoční doba, během které si věřící připomínají blížící se oslavu Kristova narození, ale také začátek nového církevního roku.
Štědrý večer, který v Čechách považujeme za hlavní článek vánočních oslav, do křesťanských Vánoc jako takových ve skutečnosti nepatří. Končí jím doba adventu spojená s postním obdobím. I proto má štědrovečerní večeře slavnostní ráz, byť je ještě složena z postních jídel.
Vánoční svátky začínají dnem narození Páně, tedy 25. prosince. Tento den je nazývaný jako Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako "1. svátek vánoční". Druhý svátek vánoční připadá na 26. prosince, kdy se slaví svátek sv. Štěpána, prvomučedníka, který jako první podstoupil smrt a dosvědčil tak svou víru v Ježíše Krista.
Další důležitý den připadá na 6. ledna, kdy se slaví slavnost Zjevení Páně nebo-li svátek Tří králů. Ti se podle tradice přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma a přinesli mu dary. Původně se mělo jednat o mudrce, ale tradice z nich později udělala krále a jejich počet stanovila na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví Křest Páně, kterým vánoční období v rámci církevního roku definitivně končí.
Vánoce jsou nejdůležitějšími svátky i pro nekřesťany, pro mnoho lidí jde o nejkrásnější svátky spojené s rodinnými setkáními, zklidněním a určitým bilancováním před příchodem nového roku. Řada vánočních zvyklostí a tradic se proto dodržuje i v ateisticky založených rodinách, na tradiční půlnoční mši vyrážejí do kostelů i lidé, kteří sem jinak po celý rok nezavítají.

Kopíruj pouze se zdrojem!

Vánoční Dárky

11. listopadu 2010 v 15:29 | ÁjInKa :]
Měsíc před Štědrým dnem předchází každou pohádku v televizi přehlídka toho, co by si děti měly pod stromeček přát. A do dopisů pro Ježíška přibývají další a další položky, což je podle odborníků chyba.
"Děti jsou pro vánoční kampaně nejsnazším cílem a reklamy jsou čím dál agresivnější," upozorňuje dětský psycholog Jiří Knoll.

Čím starší přitom dítě je, tím hůře se jeho vánoční přání korigují. Pro školáky už není problém, aby se sami stavili v hračkářství pro katalog nebo aby si na internetu našli nejnovější model mobilu. Některé firmy dokonce nechávají reklamní letáky přímo ve školách.
Pětatřicetiletá Anna Berková z Prahy zvolila originální obranu. Své děti přinutila, aby dopisy Ježíškovi napsaly s
velkým předstihem.

"Daly je za okno a teď už svá přání nemohou měnit," líčí. Když nyní její čtyřletá dcerka přišla s tím, že by chtěla ještě jednu panenku, Berková jí připomněla, že už dopis Ježíškovi poslala. "Mám pocit, že to dcera bez potíží vzala," soudí matka.

Dětští psychologové její svéráznou metodu oceňují. "Cestou je také nenosit domů reklamní letáky a s dětmi si hodně povídat. Že nemusí mít všechno, co vidí v televizi nebo ve vánočním katalogu, pochopí už předškolní děti," míní dětská psycholožka Lenka Čadová.
Vánoce
O dárcích s dětmi mluvte, radí psycholožka Lenka Čadová (ilustrační foto)
Rodiče by se podle ní neměli nechat zmanipulovat a dětem by neměli koupit všechno, co si přejí. Důležité je, aby se pod stromečkem objevilo alespoň něco z toho, o co si děti Ježíškovi napsaly. "Největší přání je obvykle to, se kterým se děti v dopise nejpečlivěji vymalovávaly - a které tak první uhodí do očí," radí Čadová.


Hitem letošních Vánoc jsou interaktivní panenky a zvířátka, jež mají děti při hře zároveň něco naučit.
"Vývoj jde dopředu, dnes už panenky umějí opakovat slova nebo jim, když vypijí mléko, naroste zoubek. Ze zvířátek děti nejvíce chtějí poníka a papouška," vypočítává mluvčí sítě supermarketů Tesco Eva Karasová.

Zájem je také o filmové postavičky nebo dětské přístroje, které jsou k nerozeznání od těch opravdových - třeba vrtačka nebo holicí strojek. "Starším dětem rodiče v poslední době hodně kupují mobily, MP3 přehrávače nebo notebooky," říká Karasová.
Pod většinou stromečků se objeví i drahé značkové oblečení nebo třeba lyžařská výbava. Průměrný Čech letos za vánoční dárky utratí více než jedenáct tisíc korun, velká část peněz přitom padne právě na dárky pro děti.

Ježíšek nedonese všechno
"Rodiče by ale neměli svým potomkům za každou cenu plnit všechna jejich přání a utrácet za dárky horentní sumy," říká dětský psycholog Jiří Knoll. Také neplatí, že drahý dárek musí dítěti nutně udělat větší radost.
"Dětem jsme vysvětlili, že Ježíšek nosí dárečky všem dětem na světě
a že by nezvládl darovat každému úplně všechno, co si přeje, a tak vždycky každé dítě dostane jenom něco z toho, o co si napíše," popisuje rodinnou metodu Lucie Mikolajková z Prahy.
Jejímu staršímu synovi jsou tři roky a rodiče mu zatím úspěšně brání v přístupu ke katalogům a televizním reklamám. Přesto ho občas něco stihne zaujmout.
"Rozmluvili jsme mu vrtulník na dálkové ovládání s tím, že ještě neumí ovládat ani to autíčko, které už máme, a že by vrtulník rozbil a pak mu to bylo líto. A že si ho může přát k narozeninám - to už bude větší a šikovnější," říká Mikolajková.
Všechny dárky by však rodiče dětem rozhodně rozmlouvat neměli. "Dárky by měly být hlavně odrazem dětských přání, ať už si o užitečnosti nebo vkusnosti myslí rodiče cokoliv," říká Knoll.

Kopíruj pouze se zdrojem!

Svatá Lucie

11. listopadu 2010 v 15:22 | ÁjInKa :]
Lucie se narodila podle dostupných informací někdy kolem roku 284 v sicilském Syrakusy, zemřela o dvacet let později, 13. prosince 304. Za svatou ji považuje jak katolická, tak pravoslavná církev. Uctívají ji i luteránští Norové a Švédi. Tam patří svátek této světice k nejživějším.
Jméno Lucie pochází z latinského slova lux, což znamená světlo. Proto také bývá představována dívkou, která má na hlavě věnec s hořícími svíčkami. Nositelka tohoto jména prý dává naději, že po tmě se k nám vrátí světlo. Proto se v již zmiňovaném Švédsku označuje svátek svaté Lucie jako svátek světel. U nás pochází první písemná zmínka o tomto jméně z roku 1804 od Jana Jakuba Ryby, autora slavné České mše vánoční.

Průvody jsou minulostí
V současné době už jde o "obyčejný" den v kalendáři, který slaví zřejmě jen nositelky tohoto jména. Dříve však provázely svátek patronky slepých obřady a slavnosti, které byly velice různorodé. Šlo například o průvod masek, jenž vedla dívka převlečená za svatou Lucii. Za ní putovaly po vsi postavy, mezi kterými nechyběl kněz, poustevník, kominík, cikán nebo řezník.

V jiném kraji ovšem představovala Lucie symbol strachu a hrůzy. Vsí tady putovala tajemná a mlčenlivá bytost, bíle zahalená a s maskovanou tváří. Naši předci však přisoudili Lucce i lepší a veselejší tvář. To když obcházela vesnici převlečená za starou hrbatou ženu s obličejem zakrytým maskou. Mládež škádlila vařečkou.

Kouzelná moc svaté Lucie
Jak už to bývá, svatým jsou připisovány různé rozené vlastnosti a schopnosti. Lucie není výjimkou. Věřilo se, že je schopná ochránit lidi před čarodějnicemi, které se právě na její svátek scházely, aby škodily všem dobrým lidem.
Lucie je patronkou nejen slepých, ale chrání i švadleny. Snad aby si trochu odpočinuly, nesměly v tento den šít ani prát. A poslední mýtus, který tuto postavu doprovází, letos zřejmě dodržíme. Lucie je totiž považována i za symbol čistoty a její svátek za ideální den pro vánoční úklid.

Jaká byla pravda?
Svatá Lucie je jednou z mála historicky doložených žen. Narodila ve v rodině zámožných křesťanů. Co ale bylo příčinou její mučednické smrti? Zde už se legendy rozcházejí.
Podle jedněch se jí po otcově smrti matka rozhodla provdat za bohatého pohana. Lucie nejen nápadníka odmítla, ale navíc vyžadovala své věno, aby ho rozdala chudým. Když tak udělala, nápadník ji obvinil z tajného křesťanství a soudce jí nechal obětovat pohanským bohům. Lucka ale odmítla. Za to měla být odvlečena do nevěstince, ale stála jako přibitá k zemi a nikdo s ní nepohnul. Kat, který byl přítomen, se rozezlil a vrazil Lucii dýku do hrdla.
Známá je i legenda, podle které si vydloubla oči, aby se nemusela vdát za pohanského ženicha, za což ji Panna Maria obdařila ještě krásnějšíma očima.
Podle další verze měla být Lucie za císaře Diokleciána kvůli svému křesťanskému vyznání upálena, ale plameny se jí vyhnuly, protože jí nechtěly ublížit. Aby kat mohl vykonat rozsudek, musel použít meč. Proto bývá její postava oblečena v bílých šatech přepásaných červeným pásem symbolizujícím krev.

Kopíruj pouze se zdrojem!
 
 

Reklama