Vánoční Tradice

Vánoční Zvyky

23. listopadu 2010 v 15:07 | ÁjInKa :]
Pouštění lodiček:

Připraví se lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpůlí se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jeho skořápek se nakapaným voskem upevní vždy po jednom úlomku vánoční svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Jiné vysvětlení zaslala paní Hana Bělecká. Každý si udělá svou lodičku a pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.
Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk.

Historie Vánočního Stromku

23. listopadu 2010 v 15:06 | ÁjInKa :]
Historie zdobení vánočního stromečku není u nás příliš dlouhá. Traduje se, že první vánoční stromek v Praze postavil na Vánoce r. 1812 v Libeňském zámečku pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich. Velmi brzy pak vánoční stromek začala strojit česká šlechta a v měšťanských rodinách zcela zdomácněl ve 40. letech 19. století.
Dříve se vánoční stromeček zdobil cukrovím, lidovými výtvory ze dřeva, perníku či pečiva, dnes se používají třpytivé ozdoby z foukaného skla a barevné řetězy, ale opět se navracejí i přírodní ozdoby - například slaměné pletené, jablíčka, oříšky, plody mochyně - oranžové hvězdičky.
Původně však stromeček ve vesnických chalupách nestál na stole, ale visel špičkou dolů. Obvykle se dnes stromeček odstrojuje na Tři krále, nebo první neděli po nich.

Kopíruj pouze se zdrojem!

Tradice Jmelí

23. listopadu 2010 v 15:05 | ÁjInKa :]
Proč se stalo jmelí jedním ze symbolů Vánoc? Této věčně zelené rostliny si povšimli již naši předkové. Připadala jim tajemná - vždyť roste vysoko v korunách stromů a její plody, bílé bobule, se podobají perlám a dozrávají právě v prosinci. A protože bylo tajemné, mělo mít i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Věřilo se, že přináší štěstí stejně jako podkova nebo čtyřlístek. Od středověku bylo považováno za magickou rostlinu. Snad i proto, že roste vysoko na stromech a většinou na těch nejhůře přístupných částech koruny a vždy je obráceno k nebi. Odpověď na otázku proč, se dlouho nepodařilo rozřešit. Dnes víme, že semínka skrytá v bílých bobulích rozšiřují ptáci. Aby mohla vyklíčit, musí projít jejich zažívacím ústrojím. O jmelí také existuje mnoho legend. Podle jedné bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, kdo si jej koupí sám.

Tradice Vánočních Betlémů

23. listopadu 2010 v 15:04 | ÁjInKa :]
Betlém - Tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 Svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši.
V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně v roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do dalších kostelů a klášterů.

Dnešní Tradice

23. listopadu 2010 v 15:04 | ÁjInKa :]
Vánoce jsou jedny z nejvýznamnějších svátků roku. Kromě (v dnešní době až příliš hektického) shánění dárků, uklízení a pečení je to především příjemný čas strávený s rodinou. Zpestřete si přípravy i samotné Vánoce tradičními zvyky! Pojďme nahlédnout pod pokličku svátků Barbory, Mikuláše, Lucie, Štěpána, Silvestra a Tří králů.
Adventní věnec
Příprava na Vánoce nebo-li advent začíná hned po svátku svatého Ondřeje 30. listopadu. I u nás je oblíbená tradice adventních věnců. Ty mají své kořeny v Hamburku okolo roku 1850. Původně měl adventní věnec 24 svící, dnes má většinou jen čtyři. První se zapaluje na Bronzovou neděli a po obědě se sfoukne. Další neděli - Stříbrnou hoří již svíce dvě. Třetí neděle je Zlatá a zapalují se tři. Čtyři svíce hoří na Štědrý den u večeře. Dnešní rok je Bronzová neděle už 28. listopadu.
Svátek svaté Barbory
Barbora má svátek 4. prosince. Dříve obcházely ženy v bílém oděvu domácnosti a nadělovaly dětem různé dárky. Říkalo se jim Barborky. V současnosti je mnohem oblíbenější trhání třešňových větviček, které mají vykvést do Štědrého dne. Dříve z toho svobodná děvčata poznávala, zda se příští rok vdají či ne.
Mikuláš
Mikuláš slaví 6. prosince, ale chodí již večer 5. prosince spolu s čertem a andělem. Dříve děti dostávaly jablka, ořechy nebo uhlí, dnes má bohatou nabídku každý supermarket.
Svátek svaté Lucie
V dnešní době už takřka zapomenutá tradice, kdy 13. prosince chodila skupina žen v bílém se začerněnými obličeji. To byly Lucky, které na rozdíl od Barborek moc hodné nebyly. V domech kontrolovaly čistotu
Štědrý den
Tento den má nejvíc pověr a tradic z celého roku. Celý den by se měl držet půst, aby člověk viděl zlaté prasátko. Večer se kolem stolu schází celá rodina, někde se nechává jedno místo s talířem pro rodinné příslušníky mimo domov nebo zemřelé. Vše mělo být na dosah ruky, aby ani hospodyně nemusela vstávat od stolu. Večeře začínala motlitbou, dnes spíše přípitkem. Tradiční pokrm luštěniny vytlačil později kapr. Nechyběla ani rybí polévka, jablka, ořechy. Po večeři si každý rozkrojil jablko. Pokud byl jádřinec ve tvaru hvězdy, znamenalo to štěstí a zdraví. Zbytky štědrovečerní večeře se zakopávaly v sadě, na mezi a pod prahem pro lepší úrodu a ochranu domu. Také se lilo rozpuštěné olovo do vědra s vodou a z tvaru se hádal osud. Další zvyk bylo pouštění malých lodiček se skořápek ořechů a malých svíček. Tato zábava byla hlavně dětská, a tak se z výsledku závodu lodiček usuzovalo zdraví dítěte. Svobodná děvčata házela střevícem za hlavu a pokud padl špičkou ze dveří, čekalo jí opuštění domu. Po večeři se zpívaly koledy, navštěvovalo se a o půlnoci se chodilo na slavnostní mši.
Svátek svatého Štěpána
Druhý svátek vánoční, 26. prosince, chodily děti po koledě a mládež se scházela v hospodě. Také odcházeli ze služby čeledíni a děvečky.
Svátek svatého Silvestra
z předkřesťanských dob u nás přetrvával obyčej lidových veselic. Podle lidové pověry hospodyně nesměla přes silvestrovskou noc nechat viset prádlo, jinak by někdo zemřel
Tři králové
Tento den obcházeli tři chlapci převlečeni za tři krále - Kašpara, Melichara a Baltazara a přáli vše nejlepší a hodně zdraví. Svěcenou křídou označovali domy, které navštívily. Koledou Tří králů skončila doba vánočních svátků.

Kopíruj pouze se zdrojem!

Pověry u štědrovečerní večeře

23. listopadu 2010 v 15:02 | ÁjInKa :]
Podle tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů. Magickou moc měla plachta, pokrývající stůl. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup.,Pro hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu. Někde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy.,Večeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny. Hospodyně nesměla vstát od stolu, jinak by jí neseděly slepice na vejcích. obsluhovala tedy děvčata.,Zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná.,Když hospodyně připálí vánočky. Bude o vánocích stonat.,Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv.,Při štědrovečerní večeři přivolávají pokrmy z čočky a jáhel bohatství, drobná mince pod talířem peníze.,Vdavekchtivé děvče má na Štědrý den jedinečnou příležitost. Stačí, když tajně sebere devět patek od vánoček a do roka je pod čepcem.,Večer před Štědrým dnem si položte k posteli ořech. Po probuzení ho rozlouskněte a snězte. Po celý rok by vám měly dát pokoj blechy a štěnice.,Sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude tě držet štěstí. Rozliješ-li víno, čekej do roka křtiny.,Česnek a med pojišťují zdraví, hrách dodává sílu.,Kdo nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se drží peníze.,Řetězem ovázaný trnož stolu ochraňuje rodinu před zlými duchy

Kopíruj pouze se zdrojem!

Co přináší smůlu?

23. listopadu 2010 v 15:02 | ÁjInKa :]
Co přináší smůlu?

před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily

na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal

na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu

na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod

Kopíruj pouze se zdrojem!

Lodičky

20. listopadu 2010 v 10:29 | ÁjInKa :]
Není mnoho lidí, kteří by alespoň jednou v životě o Vánocích nezkoušeli pouštět lodičky ze skořápek ořechů. Ale i tak si připoměňme, jak se to dělá:
Je velmi důležité, aby si svou lodičku každý zhotovil sám. Při věštbě můžeme položit jakoukoliv otázku týkající se lásky, rodiny, práce, úspěchů, majetku atd...
Smí se položit jen jedna jasně formulovaná otázka a to v okamžiku, kdy budete v lodičce zapalovat svíčku a spouštět ji na vodu.
A co všechno mohou lodičky prozradit ?
LODIČKA :
  • zůstala u břehu - v příštím roce žádné změny, vše zůstane při starém.
  • se hned potopí - jakákoliv snaha zlepšit svou situaci bude marná
  • se při plavbě dotýká jiné lodičky - láska a přátelství
  • utvoří kruh s ostatními - bezproblémové soužití, vzájemná úcta, přátelství a tolerance.
  • se ocitne uprostřed ostatních - majitel lodičky potřebuje ochranu a pomoc, je zranitelný a citlivý.
  • se ocitne mimo kruh - majitel v nadcházejícím roce rodinu opustí
  • se točí v kruhu - nerozhodnost, nevíte co od života chcete
  • se zhasnutou svíčkou - neupřímnost, komplikovaný citový vztah
  • sama dopluje k druhému břehu - získáte, po čem toužíte.

Kopíruj pouze se zdrojem!

Sv. Lucie

20. listopadu 2010 v 9:49 | ÁjInKa :]

Sv.Lucie


Svatá Lucie je jednou z mála opravdu historicky doložených žen, které zemřely pro svou víru mučednickou smrtí. Ví se, že Lucie zahynula 13. prosince roku 304 a od té doby si křesťané v tento den připomínají její památku.
V českých zemích byly zvyky velice různorodé. Lucii ve všech případech ztělesňovala obchůzková postava. Zatímco Barbora klepala na okno a ohlašovala tak svůj příchod, Lucie přicházela znenadání. Někde s ní chodíval po vsi, chalupu od chalupy průvod masek, který dívka, převlečená za svatou Lucii, vedla. V průvodu byly typické postavy - družičky, kněz, poustevník, kominík, řezník, dráteník, krajánek a cikánská rodina. Jinde Lucie chodívala sama - vystupovala jako tajemná mlčenlivá bytost, bíle zahalená a s maskovanou tváří. Ztělesňovala strach a hrůzu; někde dokonce nosila dlouhý nůž, kterým strašila děti a hrozila, že jim rozpáře břicho.

Kopíruj pouze se zdrojem!

Házení střevíce

11. listopadu 2010 v 15:31 | ÁjInKa :]
Tato věštba měla odhalit mladým neprovdaným děvčatům, jestli se v příštím roce vdají. Ta, která to chtěla zjistit se na Štedrý den postavila zády ke dveřím a přes rameno hodila svůj střevíc. Pokud po dopadu špička střevíce ukazovala ven ze dveří, znamenalo to, že se dotyčná dívka do roka provdá. Pokud ne, zůstane v příštím roce svobodná.

Kopíruj pouze se zdrojem!
 
 

Reklama